MiCA v ČR po šesti měsících: Proč ČNB ještě neudělila ani jednu licenci?

18. 12. 2025 ČNB na svých stránkách vyvěsila odpověď na „stošestkovou“ žádost o informace týkající se počtu (ne)odlicencovaných subjektů v kryptu. Informace jsou platné k poslednímu říjnu 2025: viz zde.

Když se podíváte dnes, tedy 8. 1. 2026, do registru ČNB (JERRS), tak uvidíte to, co přikládám:

Tedy velkou nulu. K dnešnímu dny se počty přijatých žádostí určitě mírně zvýšily, tedy jsme na cca 250 žádostech. Když se chceme zamyslet nad pravděpodobným scénářem v ČR, tak jsou důležitá tato fakta (k 31. 10. 2025):

• Počet zastavených řízení: 81 řízení bylo zastaveno (34,3% z celku)
• Počet přerušených řízení: 213 řízení bylo přerušeno alespoň jednou (90,3% z celku)
• Nedodržení formy podání: 13 případů, kdy žadatelé nepodali žádost ve správné formě podle § 37 odst. 4 správního řádu (např. e-mail bez elektronického podpisu, který nebyl doplněn do 5 dnů)

Údaj o přerušení řízení alespoň jednou je zavádějící, protože řízení se přerušuje třeba jen z důvodu výzvy k zaplacení správního poplatku. Je tedy škoda, že zatím nevíme, v kolika případech došlo k opakovanému přerušení, resp. přerušení z jiného důvodu. I tak ale lze očekávat, že v drtivé většině případů ČNB řekne „ne“. Už ke konci října to stihla říci 94 žadatelům (81 zastaveno + 13 případů nedodržení formy), což k uvedenému datu znamenalo, že u ČNB neprošlo již cca 41 % všech žádostí.

Čím to je? Musíme si uvědomit, že zde máme takovou procesní premiéru. ČNB se totiž tentokrát musí řídit jasnými procesními pravidly pro lhůty. U jiných typů licenčních řízení není s podivem, že licenční řízení trvá i roky, tedy probíhá opakovaná oboustranná komunikace, kdy žadatel může v koordinaci s ČNB např. doplnit nové podklady nebo opravit již dodané podklady. To se tentokrát zjevně neděje. ČNB má podle nařízení MiCA krátké lhůty pro posouzení žádostí: 25 pracovních dní na kontrolu úplnosti a dalších 40 pracovních dní na vydání rozhodnutí (celkem přibližně 3 měsíce). To je výrazně kratší než u jiných finančních institucí. V praxi však regulátor prakticky vždy požaduje další objasnění a důkazy. Ovšem jak s požadavkem na objasnění a další důkazy ČNB nakládá u žádostí dle MiCA? Tak, že se jedná buď o neúplnost nebo nesprávnost, tedy tak, že dojde vzhledem k jasně stanoveným procesním lhůtám dle MiCA k zastavení řízení? Podotýkám, že zastavení řízení není totéž, co rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Řízení se zastavuje např. tehdy, pokud žadatel neodstranil nedostatky na výzvu. Výsledek pro žadatele je ale fakticky stejný. Jak je zřejmé, ČNB volí cestu zastavení řízení a lze se oprávněně domnívat, že právě s odkazem na shora uvedená procesní pravidla MiCA.

Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje (ano, použila jsem AI):

Pesimistický scénář: Z 236 žádostí získá licenci pouze 30-50 subjektů (13-21%) do 1. 7. 2026. Většina žadatelů nebude schopna doplnit požadovanou dokumentaci včas nebo nesplní kapitálové a compliance požadavky. Mnoho menších poskytovatelů ukončí činnost.

Optimistický scénář: ČNB zrychlí zpracování během prvního pololetí 2026 a vydá 80-120 licencí (34-51%) do konce přechodného období. Část žadatelů, kteří mají řízení přerušená, úspěšně doplní dokumentaci.

Realistický scénář: K 1. 7. 2026 bude mít licenci přibližně 50-80 českých CASPs (21-34%), zbylých 40-60 zahraničních poskytovatelů bude operovat v ČR prostřednictvím passportingu.

Co na to říkám já? Jelikož ČNB má vždy velké množství požadavků, musíme se držet spodní hranice toho nejpesimističtějšího scénáře. Tedy max. 13 % všech žádostí, což z celkového počtu max. 250 žádostí může znamenat třeba jen něco kolem 30 subjektů.

ESMA vydala v červenci 2025 peer review zprávu s doporučeními pro všechny národní regulátory, aby věnovaly zvláštní pozornost oblastem jako business growth, střet zájmů, governance a vnitroskupinová uspořádání při posuzování žádostí. To naznačuje, že standardy budou přísné napříč celou EU (viz zde).

Jaká je ale realita srovnání českého regulátora s ostatními? Ta odráží obrovskou přísnost ČNB:

První česká společnost, která již získala licenci MiCA, se raději obrátila na jiného regulátora. Společnost Confirmo (založená v roce 2014 v České republice) získala licenci od Centrální banky Irska v prosinci 2025 (viz zde). Tento případ ilustruje strategii některých českých společností, které raději volí licencování v zahraničí (tzv. „regulatory shopping“) než čekání na zdlouhavý proces u ČNB.

To vysvětluje, proč v českém registru JERRS figuruje 61 zahraničních poskytovatelů. Nicméně poskytování cross-border služeb během přechodného období je komplikované. ESMA ve svém prohlášení ze 17. 12. 2024 upozornila, že by měla být vzata v úvahu různá přechodná období (viz zde). V podstatě to znamená, že kratší přechodné období má přednost – a zrovna ČR patří ke státům s tím nejdelším přechodným obdobím (18 měsíců)! Takže pokud český CASP (s přechodným obdobím do 1. 7. 2026) chce poskytovat služby v Nizozemsku (kde období skončilo 30. 6. 2025), musel by mít buď nizozemskou licenci nebo plnou MiCA licenci.

Možná jste si všimli, že Česká kryptoměnová asociace nedávno blahopřála svému prvnímu členovi k získání licence. Jedná se o Bitcoinmat.org, bohužel ČNB si ani tento první úspěch připsat nemůže, licenci udělil slovenský regulátor.

Jak si ale ČNB stojí ve srovnání s ostatními regulátory? České výsledky významně zaostávají. Podle oficiálního registru ESMA bylo k prosinci 2025 v Evropské unii autorizováno celkem 139 poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASPs) napříč 17 jurisdikcemi (viz zde):

Dovolím si i poznamenat, že Irsko, Německo a Francie poskytují rozsáhlé guidance materiály, FAQ, vzorové formuláře a pre-application consultations pro žadatele. Sama jsem na stránkách německého regulátora našla takové praktické návody, které jsem jinde nenašla. Irská centrální banka například publikovala detailní CASP Application Form a Anti-Money Laundering Pre-Authorisation Risk Evaluation Questionnaire. To určitě významně zlepšuje kvalitu podávaných žádostí.

K situaci v ČR to mohu uzavřít jen tak, že s nula udělenými licencemi k 8. 1. 2026 a pouhými 6 měsíci do konce přechodného období je situace nepříznivá. Zatímco vedoucí jurisdikce jako Německo (40 licencí), Nizozemsko (21 licencí) a Irsko (11 licencí) již vybudovaly funkční licenční systémy a přilákaly mezinárodní hráče, v ČR to vypadá na kombinaci nedostatečně připravených žadatelů, možná i limitované regulatorní kapacity a právě ten zmíněný fakt, že ČNB může přistupovat i k sebemenším požadavkům formalisticky – tedy v režimu MiCA prostým zastavením řízení místo další kooperací s žadatelem. Pro plnou objektivitu doplňuji, že je zjevné, že v ČR hodně žadatelů chtělo hlavně podat žádost do 31. 7. 2025, aby mohli využít přechodného období. To se však zjevně projevilo ve velmi nízké kvalitě žádostí (viz také zde).

Srovnání s ostatními státy EU ukazuje také obrovskou fragmentaci v rychlosti a přístupu k implementaci – od nizozemských 6 měsíců po českých 18 měsíců přechodného období a od německých 40 licencí po českou nebo polskou nulu. Můžeme doufat, že od 1. 7. 2026 se situace výrazně vyjasní, zatím predikuji jen několik velkých hráčů schopných splnit přísné požadavky ČNB.